Probiotika a naše imunita

Mnozí z nás už určitě zažili různé zažívací problémy, jako nafouknuté břicho, pocit tíhy na žaludku, zácpa nebo průjem, plynatost, křečea pocit nepohody.To vše bývá často provázeno únavou, poruchami koncentrace a prohloubením psychické rozlady. Obvykle si ani neuvědomujeme, že by tyto problémy mohly přímo souviset se složením naší střevní mikroflóry. Narušení rovnováhy nezdravím způsobem života, má totiž dalekosáhlé zdravotní následky.

Škodlivé vlivy různých rizikových faktorů působící na lidský organizmus a jejich spolupůsobení při rozvoji onemocnění iniciovaly bádání po účinných a lehce dostupných prostředcích, které by byly schopné chránit lidské zdraví.

Dnes je už jednoznačně prokázáno, že „přátelské” probiotické bakterie jsou účinnými pomocníky. Při současném nezdravém stylu života je potřebná zvýšená obranyschopnost organizmu, tím se předchází vzniku a rozvoji různých civilizačních onemocnění.

Probiotické mléčné bakterie – laktobacily a bifidobakterie – nacházející se např. v jogurtech či kysaném zelí – se usídlují na stěnách tlustého střeva, kde produkují kyselinu mléčnou a různé organické kyseliny. Jejich zásluhou pak patogenní a hnilobné bakterie hynou, čímž chrání především střevní sliznici před útoky jiných agresivních bakteriálních kmenů. Díky tomu, že zajišťují zdravou funkci střeva, posilují naši imunitu, protože buňky obranného systému se tvoří přímo ve střevech a hlavní část činnosti imunitního systému probíhá právě na povrchu lidských střev.

Probiotika a lidská imunita

Důležitou součástí našeho obranného systému je také trávicí trakt. Jeho roli ovšem z neznalosti často podceňujeme. Ve střevě probíhá nejen trávení potravy,ale také celá řada dalších funkcí. Velice důležitou roli při vytváření skutečné obranné linie proti vnějším vlivům hraje právě střevo. Na obranné funkci střeva se zúčastňují střevní mikroflóra, střevní sliznice a střevní imunitní systém.
Probiotika brzdí rozmnožování nežádoucích škodlivých mikroorganismů vyskytujících se ve střevě, resp. přímo usmrcují tím, že:

 

  • produkují bakteriostatické a bakteriocidní látky
  • soutěží s nimi o nutriční živiny (výživové látky, vitamíny, růstové faktory)
  • produkují kyselinu mléčnou, čímž snižují střevní pH, a tak přímo působí proti patogenním a potenciálně patogenním mikroorganismům

 

Probiotika tímto způsobem zajišťují obranu proti širokému spektru střevních patogenů, jako jsou bakterie z rodu Salmonella, Shigella a jiné potenciální patogenní bakterie, Clostridium, Helikobacter anebo kvasinky Candida albicans.

Jelikož probiotika udržují správné složení střevní mikroflóry, přispívají k příznivému a rovnovážnému stavu slizniční a následně pak celkové imunity. Přibližně 70% lidského imunitního systému se nachází právě ve střevě. Proto kontakt se škodlivými mikroorganismy zde může vyvolat silnou zánětovou reakci. Vychytávání imunitních buněk v místě zánětu je nutné důkladně kontrolovat, aby se zabránilo vzniku závažného onemocnění. Mechanismus pozitivního účinku probiotickýchbakterií tkví v kontrole migrace imunitních buněk do místa zánětu. Tak nás probiotika ochraňují před nerovnováhou, která vede k poruchám tolerance a přispívá ke vzniku alergií a autoimunitních onemocnění.

Střevní bakterie a jejich role

Střevní prostředí je jedinečné tím, že v něm přežívá velké množství bakterií, z nichž mnohé ke svému životu nepotřebují vzduch. Vytvářejí tzv. střevní mikroflóru. Na základě jejich účinku na lidský organismus můžeme střevníbakterie rozdělit do dvou skupin. Některé mají pro organismus pozitivní význam a nazýváme je ”užitečné”, jiné jsou pak pro nás nepříznivé až škodlivé. Tyto „škodlivé” bakterie produkují toxické látky, které mohou zapříčinit zdlouhavá onemocnění a organismus chronicky poškozovat. Užitečné bakterie (tzv. probiotika) příznivě ovlivňují rovnováhu střevní flóry, zabraňují množení škodlivých bakterií, zlepšují trávení, posilují imunitní systém a zvyšují odolnost vůči infekcím.

Užitečné střevníbakterie jsou ty, které rozkládají složité cukry na ketolátky, a jsou pro nás prospěšné tím, že:

 

  • příznivě ovlivňují pH ve střevě
  • umí brzdit množení škodlivých bakterií
  • produkují vitamíny B a K
  • zvyšují prokrvení střevní sliznice
  • pomáhají rozkládat nevstřebané zbytky potravy
  • snižují možnost vzniku rakovinného onemocnění

 

Na střevní mikroflóru je potřeba nahlížet jako na „samostatný mikrosvět” který je schopen vykonávat různé lidskému zdraví prospěšné činnosti. Naopak, pokud v tlustém střevě dojde k narušení rovnováhy mezi jednotlivými druhy bakterií, střevní prostředí se může změnit ve škodlivé. Dochází k různým zažívacím problémům (plynatost, křeče, překyselení, nadýmání, zácpa, průjem apod.), které mohou vyústit ve vážná onemocnění, jako jsou zánět střeva, ulcerózní kolitida, alergie, rakovina střeva apod.

Narušovatelé střevní mikroflóry

Trávicí trakt dospělého člověka je domovem mimořádně různorodého mikrobiálního ekosystému, je hostitelem téměř 500 odlišných bakteriálních druhů. Správné fungování a vyváženost střevní mikroflóry mohou narušit:

 

  • hnilobné střevníbakterie z potravin, které podléhají hnilobě (maso, uzeniny, vnitřnosti, vejce anebo částečně zkažené potraviny)
  • infekce, jako např. Helicobakter pylori
  • změna stravovacích návyků
  • nedostatek vlákniny ve stravě
  • stres
  • alkohol
  • antibiotika (užívané při léčbě infekčních onemocnění)
  • cytostatika (léky používané při léčbě rakoviny)
  • imunosupresiva (léky na potlačení imunity)

 

Probiotika nás ochraňují

Narušenou rovnováhu upravují „přátelské” – probiotické mléčné bakterie, které nazýváme též probiotika. Příznivě ovlivňují složení střevní mikroflóry. Lidské tělo pak díky nim lépe využije vitamíny, vápník anebo laktózu. Probiotika zlepšují rovněž prokrvení a pohyb střev (peristaltiku). Pozitivně ovlivňují imunitu a produkci vitamínu K a B12. Probiotika snižují riziko infekce trávicího traktu. Účinně přispívají při procesu trávení tím, že činí některé složky potravin lépe stravitelnými. Jsou to ochránci našeho zdraví. Probiotika se přirozeně vyskytují v některých potravinách. Mléčné bakterie nejčastěji využívané jako probiotikum jsou Streptococcus thermophilus, bifidobakterie (Bifidobacterium lactis, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium breve) a laktobacily (Lactobacillus acidophilus, Lactobacillusrhamnosus, Lactobacillus bulgaricus a pod.). Tyto užitečné mléčné bakterie se vyskytují především ve fermentovaných mléčných výrobcích. Prospěšný účinek mají také fermentované mléčné a zeleninové produkty, jako jsou bílé neochucené jogurty,kysané mléko, acidofilní mléko, kefír, brynza se živými mléčnými kulturami, ale i nesterilizované kysané zelí, kvašené okurky a jiné.

Užívání probiotik

V současnosti je už k dispozici řada možností, jak organismu dodat užitečné probiotické bakterie, a to prostřednictvím kvalitních koncentrovaných výživových doplňků. Důležité přitom je, aby se životaschopné bakterie nacházely v enterosolventní kapsli, která je odolná vůči kyselému prostředí žaludku, čímž je zajištěno jejichpřežití během průchodu žaludkem. Tak se dostanou v nepoškozeném stavu do tenkého a tlustého střeva, kde dočasně kolonizují trávicí trakt.

V kapsli se probiotické bakterie nacházejí v lyofilizované formě. Lyofilizace je proces sušení, při kterém se surovina nejdříve zmrazí a cestou sublimace se odstraní led. Led se mění přímo ve vodní páry s vynecháním tekutého stavu. Bakteriální prášek získaný touto nadstandardní technologií je 100 % přírodní produkt, velmi lehký, mimořádně mikrobiologicky čistý. Původní morfologické i biochemické vlastnosti bakterií se přitom nemění a zachovávají si životnost i několik let. Jakmile příslušné trávicí enzymy ve střevě natráví obal kapsle, vysušené, tedy lyofilizované bakterie se uvolní, naberou vlhkost ze střevního prostředí a začnou se v něm rozmnožovat. Nejvhodnější potravou pro ně jsou tzv. prebiotika, které u kvalitních výživových doplňků tvoří už přímou součást samotné kapsle.

Swiss Probiotix splňuje všechna kritéria vysoce kvalitního probiotického výživového doplňku. Jedna enterosolventní kapsle rostlinného původu, vhodná také pro vegetariány, odolává kyselému prostředí žaludku a obsahuje:

 

  • vyváženou směs důležitých 9 druhů střevních bakterií
  • minimálně 8 miliardy buněk v lyofilizované formě
  • výživu pro užitečné bakterie (FOS)

 

Více o výrobku Swiss Probiotix se můžete dočíst zde!

Prebiotika – potrava pro probiotika

V průběhu života podléhá složení střevní mikroflóry významným a výrazným změnám. V četných studiích se prokázalo, že výživa a věk jsou hlavními faktory, které ovlivňují zastoupení jednotlivých bakterií ve střevní mikroflóře. Probiotické bakterie se mohou vlivem soustavného nedostatku vláknin ve stravě, anebo v souvislosti s přibývajícím věkem zcela vytratit. Množství patogenních enterokoků, enterobakterií a klostridií se naopak zvyšuje. To může vést k nárůstu patogenních a toxických škodlivin, vzniku rakoviny a poruch funkce jater.

Aby probiotické bakterie mohly ve střevním traktu člověka přežívat a optimálně se rozmnožovat, potřebují k tomu nestravitelné potravinové látky – vlákniny, které příznivě a selektivně ovlivňují jejich růst. Tyto látky se nazývají prebiotika. Musí splňovat následující kritéria:

 

  • jsou odolné vůči žaludečním kyselinám a vůči enzymům v trávicím traktu
  • jsou stravitelné a rozložitelné „přátelskými” střevními bakteriemi
  • selektivně stimulují růst anebo aktivitu pouze „přátelských” střevních bakterií, které příznivě ovlivňují náš zdravotní stav

 

Uvedená kritéria splňují prakticky pouze určité nestravitelné oligosacharidy různého původu. Pro člověka je mateřské mléko jakoprebiotikum prvním a nejlepším zdrojem. Obsahuje až 15 g nestravitelných oligosacharidů v jednom litru. Prebiotika se nacházejí v přirozené formě také v rostlinných potravinách. Jedním z nejužitečnějších prebiotik je inulin. Mezi bohaté zdroje inulinu patří kořen rostliny čekanka cikorka, z níž se vyrábí také náhražka kávy, anebo artyčoky konzumované ve formě salátu. Ovšem nejbohatším zdrojem je kořen čekankyobecně. Poznatky o jejích léčivých účincích byly známy už na počátku našeho letopočtu.

Všechny dosavadní komerční prebiotika jsou oligosacharidy anebo polysacharidy. Deset humánních studií dokumentovalo, že nejvýraznější účinek měly fruktooligosacharidy (FOS), jejichž vlivem došlo k nárůstu počtu bifidobakterií až 10násobně, po příjmu 1 až 20 g FOS denně. Proto se v současnosti do potravin a krmiv jako prebiotika přidávají fruktooligosacharidy (FOS).

Proč je potřebné užívat probiotika pravidelně

Jaký je rozdíl mezi běžnými bakteriemi střevní flóry a probiotickými bakteriemi? Střevní bakterie dlouhodobě obývají trávicí trakt, ve kterém se nepřetržitě kolonizují. Probiotikum jsou živé bakterie, které v trávicím ústrojí přetrvávají dočasně, odvedou prospěšnou činnost, ale nejsou schopny dlouhodobé kolonizace. To zároveň vysvětluje, proč je nutné probiotika užívat dlouhodobě, aby bylo možné zaznamenat jejich pozitivní efekt. K nejčastějším patří některé ušlechtilé bakterie mléčného kvašení – bifidobakterie a laktobacily. Probiotikase přidávají také do tzv. funkčních potravin. Čisté kultury lze též aplikovat ve formě kapslí, tablet anebo sirupů.

Probiotika je nutné konzumovat v potravinovém nosiči, který jim umožní přežít přechod mezi žaludkem a střevem, aniž by došlo k jejich znehodnocení vlivem žluči. Tím způsobem je umožněno jejich pozitivní působení v tenkém a tlustém střevě.
V současnosti je už k dispozici řada možností, jak lze užitečné probiotické bakterie ve střevě doplňovat ve formě kvalitních výživových doplňků (v koncentrované formě, zpracované v kapslích). Kromě základní schopnosti přežít transport žaludkem, tenkým střevem a dočasně kolonizovat trávicí trakt, je také důležitý obsah životaschopných bakterií.
Proto se probiotické bakterie v kapslích nacházejí v lyofilizované formě. Jedná se o proces sušení, při kterém se surovina nejdříve zmrazí a cestou sublimace se odstraní led. Led se přitom mění přímo ve vodní páry s vynecháním tekutého stavu. Jde o nadstandardní technologii, kterou se získává 100% přírodní produkt – bakteriální prášek. Je velmi lehký a má mimořádnou mikrobiologickou čistotu. Současně se nemění ani původní morfologické či biochemické vlastnosti bakterií a zachovávají si životnost i několik let.

Jakmile příslušné trávicí enzymy ve střevě natráví obal kapsle, vysušené lyofilizované bakterie se uvolní. Postupně ze střevního prostředí naberou původní vlhkost a začnou se v něm rozmnožovat.
Nejvhodnější potravou pro ně jsou tzv. prebiotika zvané FOS (fruktooligosacharidy), které u kvalitních výživových doplňků tvoří už přímo součást samotné kapsle.
Vhodně zvolené složení probiotických kultur a jejich průnik do střev v životaschopné formě může zabránit vzniku řady trávicích potíží a závažných civilizačních nemocí.

Probiotika pro děti

Patrně se už mnozí z nás na vlastní kůži přesvědčili, že pokud se užívají probiotika, dochází ke zmírnění anebo zkrácení průběhu určitých onemocnění. Je však potřebné si uvědomit, že nejdůležitější význam spočívá v jejich preventivních účincích, a to zejména u dětí. Projevuje se to pozitivně už v kojeneckém věku, kdy důležitým faktorem zdravého vývoje dětského organismu je složení přijímané stravy. Z tohoto hlediska je mateřské mléko jedinečné a nenahraditelné a má podstatný vliv na složení střevní mikroflóry. Výzkumy prokázaly, že u kojených dětí se ve střevech vyskytuje podstatně více probiotických bakterií, a to především laktobacily, než u dětí, jimž se podává umělá výživa. To má přímou souvislost s výskytem kojeneckého průjmu, který se podstatné méně vyskytoval u kojených dětí. Dále bylo zjištěno, že kojení, a tedy i širší přítomnost probiotických bakterií, pomáhá předcházet vzniku Crohnovy nemoci u dětí.

U dětí vyživovaných uměle je stejné složení střevní mikroflóry jako u dospělých, ovšem je zde větší nebezpečí vzniku alergií anebo infekcí. V rámci dlouhodobého výzkumu bylo potvrzeno, že jakmile se těmto dětem vedle běžné stravy podávaly i probiotika, zmizely kožní a potravinové alergie.

Probiotika hrají důležitou roli také v pozdějším věku dítěte, kdy přichází do styku s dalšími, pro něj novými choroboplodnými bakteriemi. Ve školkách a školách ho nejčastěji atakují bakterie, na které není jeho organismus připravený. Proto je důležité dodat mu optimální množství prospěšných bakterií. Probiotika vytvoří na stěnách jeho střev souvislý ochranný povlak pokrývající sliznici, čímž se zabrání kolonizaci střeva patogenními mikroorganismy a jejich následnému přemnožení.
Pozitivní účinky probiotických bakterií u dětí:

 

  • zlepšuje se příjem minerálních látek a vitamínů z potravy
  • zlepšuje se vstřebávání vápníku do kostí, což podporuje zdravý růst
  • stimuluje se imunitní systém a obranyschopnost organismu
  • obnovuje se střevní mikroflóra při léčbě antibiotiky i po ní
  • podpora při prevenci a léčbě zácpy i průjmu
  • zmírňují se projevy kožních nemocí (různé ekzémy včetně atopického ekzému, akné)
  • zmírňují se projevy potravinových alergií (i do budoucna)
  • ochrana před nemocemi a infekcemi v dětském kolektivu