Meduňka lékařská | Tajemství dlouhověkosti a optimálního trávení

Vytrvalá rostlina dorůstající výšky 70–150 cm. Aromatické listy voní po citrónu. Má bílé květy, kvete od června do srpna.

Stanoviště: Vyhovují jí chráněné a slunné polohy s propustnou humózní půdou a blízkost levandule lékařské.

Areál rozšíření: Původní oblastí rozšíření je východní Středozemí a Malá Asie. Ve střední Evropě se pěstuje na polích a zahradách, občas zplaňuje.

Použití: Meduňkový čaj z listů snižuje stres,uklidňuje, uvolňuje, zpříjemňuje spánek a zajišťuje dobré zažívání. Nově se uznávají protivirové účinky, zvláště u herpesvirů (opary). Z listů se rovněž připravuje meduňkový likér. Nať se používá v lidovém lékařství jako hypnotikum a sedativum. Používá se také jako koření. V kuchyni se pro svou citrusovou vůni za čerstva přidává do míchaných nápojů a ovocných salátů.

Sbírá se list nebo celá nať – zásadně před květem. Je třeba sušit ji rychle, ne však na slunci, vhodné jsou nízké teploty. Tradičně se používá vnitřně výluh samostatně nebo ve směsi, hlavně s kozlíkem a chmelovými šišticemi.

Účinné látky: Meduňka obsahuje asi 0,1 % silic (citral, citronelal, citronelol, geraniol, linalol), asi 4 % tříslovin, kyseliny hydroxytriterpenové (např. kyselina ursolová), trochu hořčin, sliz, flavonoidy a minerální látky.

Bibliografie:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Meduňka_lékařská