Odborná literatura o účincích kyseliny huminové
Účinek humátu sodného na zvířata ozařovaná smrtelnou dávkou ozařování
G.G. Pluhova, N.A. Družina, L.M. Stepčenko, E.E. Čebotarjov
Autoři zkoumali léčebný účinek humátu sodného na potkanech ozařovaných smrtelnou dávkou ozařování gama 60Co V případech, kdy byl humát sodný dávkován 5 -10 minut po 193,5 mK/kg (LD100/30) zůstalo naživu 43,3 % zvířat; po ozařování dávkou 232,2 mK/kg (LD100/9) bylo u ozařovaných zvířat zjištěno prodloužení doby jejich uhynutí.
Mezi četnými ochrannými prostředky proti ozařování a ochrannými přípravky proti ozařování publikovanými v odborné literatuře se nenachází ideální ochranný prostředek či přípravek, neboť nejúčinnější z nich jsou toxické anebo mají jiný vedlejší účinek. V současnosti se do centra pozornosti výzkumníků dostávají přírodní ochranné prostředky proti ozařování, které jsou rostlinným a živočišným metabolitem; polysacharidy, různé tkáňové extrakty, adenylnukleotidy, kyseliny nukleinové apod. Tyto přípravky mají širokospektrální účinek, jsou méně toxické a zvyšují celkovou obranyschopnost organismu. Jistou nevýhodou je, že účinek těchto přípravků proti ozařování se projevuje jen v případě ozařování polo-smrtelnou dávkou (LD50). Mezi tyto přípravky sice patřící, ale zatím nedostatečně zkoumané jsou látky na bázi humusu, které na základě jejich biologických účinků zvyšují obranyschopnost organismu (zvlášť v extrémních podmínkách), tak jak bylo publikováno v níže uvedených pracích (1-3). Na základě těchto údajů byl uskutečněný výzkum účinku humátu sodného na zvířatech vystavených absolutní smrtelné dávce ozařování.
Materiál a metody
Výzkum byl uskutečněný na 200 bílých neoznačených potkanech – samcích (hmotnost zvířat při zahájení výzkumu byla 120 -130 g). Zvířata pocházejí z vivária Onkologického ústavu R. E. Kaveckij Ukrajinské akademie věd. Zvířata byla do zahájení výzkumu chovaná po deseti pohromadě, ve standardních podmínkách, standardním krmivem (PK-020-23) a vodou. Celotělové ozařování zvířat bylo provedeno pomocí gama K250 000 60Co, a současně byly ozařovány srovnávací experimentální skupiny i kontrolní skupina. Míra expoziční dávky je 7,64 – 10,4 A/kg. Všechna zvířata byla rozdělená do pěti skupin:
- Kontrolní skupina – zvířata dostala ozařování o síle 193,5 mK/kg, a po ozařování dostala fyziologický solný roztok (ve třech sériích 10-10 ks);
- Zvířata dostala ozařování o síle 193,5 mK/kg, a za 5-10 minut po ozařování dostala humát sodný (ve 3 sériích po 10-10 ks);
- Kontrolní skupina – zvířata dostala ozařování o síle 232,2 mK/kg, a po ozařování dostala fyziologický solný roztok (ve 2 sériích po 10-10 ks);
- Zvířata dostala ozařování o síle 232,2 mK/kg a za 5-10 minut po ozařování dostala roztok humátu sodného (ve 2 sériích 20-20 ks);
- Zvířata dostala ozařování o síle 232,2 mK/kg, a za 15-20 minut po ozařování dostala roztok humátu sodného (ve 2 sériích 10-10 ks).
Humát sodný byl dávkován po ozařování v jednorázové dávce formou 0,1% roztoku (vycházejíc z dávky 3,3 mg/kg) do břišní dutiny pod pobřišnici. Dávka byla určená na základě odborné literatury a na základě biologické účinnosti humátu sodného (3). Účinnost séra se posuzovala na základě kinetiky úhynu a na základě průměrné délky přežívání do 60. dne po ozařování. K posuzování dynamiky nemoci z ozařování 1.,4.,8.,12.,20. a 30. den byla zvířatům odebrána krev a byla provedena vyšetření periferního krevního nátěru. Změny v celkového počtu revních destiček byly uvedeny procentuálně, ve srovnání s krví odebranou před ozařováním zvířat. Výsledky byly zpracovány testem t- Student.
Zkoumání účinku přípravků obsahujících kyselinu huminovou na normalizování krvetvorného systému potkanů ozařovaných na celém těle gamou 60Co.
V našich výzkumech ve skupinově daných počtech zvířat jsme uskutečnili následující výzkumy a ošetření:
| 1. | Kontrolní skupina (standardní chov + voda z vodovodu) | 20 ks |
| 2. | 7 Gy 60Co-gama ozařované na celém těle (standardní chov + voda z vodovodu). | 25 ks |
| 3. | Předpříprava v délce 7 dní s krmivem obsahujícím kyselinu huminovou (účinná látka 30mg/den), pak 7 Gy celotělové ozařování, a dále krmení po dobu 4 týdnů krmivem obsahujícím kyselinu huminovou (30 mg/den). | 25 ks |
| 4. | Předpříprava v délce 7 dní s krmivem obsahujícím kyselinu huminovou (účinná látka 60 mg/den), pak 7 Gy ozařování celého těla, a dále krmení během 4 týdnů krmivem obsahujícím kyselinu huminovou (60 mg/den). | 25 ks |
| 5. | Předpříprava v délce 7 dní aplikováním zásobného roztoku s účinnou látkou 90 mg/kg přes žaludeční sondu, pak 7 Gy celotělové ošetření žaludeční sondou během 4 týdnů. | 25 ks |
| Spolu: | 120 ks |
1. ilustrace: Účinek 60Co gama celotělového ozařování a/anebo účinek ošetřování kyselinou huminovou a jejich účinek vyvinutý na změnu váhy zvířat jsme shrnuli v 2. tabulce a v 5. ilustraci.
2. ilustrace: Účinek 60Co gama celotělového ozařování a / anebo účinek ošetřování různými dávkami kyseliny huminové na změnu průměrné váhy zvířat.
3. ilustrace: Účinek 60Co celotělového ozařování a / anebo účinek ošetřování různými dávkami kyseliny huminové na změnu váhy sleziny potkanů.
4. ilustrace: Ze změny daného počtu bílých krvinek lze posoudit, že týden po celotělovém ozařování jak skupina ozařovaných zvířat, tak i skupina zvířat ozařovaných a zároveň ošetřovaných různými dávkami kyseliny huminové reaguje odlišně.
5. ilustrace: Účinek přípravků z kyseliny huminové podávaných v různých dávkách na změnu počtu bílých krvinek potkanů ozařovaných 7 Gy celotělově.
6. ilustrace: Účinek přípravků z kyseliny huminové podávaných v různých dávkách na změnu počtu trombocytů potkanů ozařovaných celotělově 7 Gy.
