Vitamíny pro zdravá játra: co se doporučuje užívat?

Játra zajišťují mnoho základních funkcí, včetně čištění krve, syntézy bílkovin, produkce hormonů, podpory trávení a jsou hlavním orgánem detoxikace organismu. Aby mohla tyto úkoly plnit bez problémů, občas potřebují trochu podpory. V tomto mohou pomoci i vitamíny vhodné pro játra, a to hned několik, ale i pro organismus vzácné sloučeniny, jako je například cholin.

Zdraví jater je životně důležité pro celkový dobrý zdravotní stav. Poruchy činnosti jater mohou vést k onemocnění jater, poruchám látkové výměny, a dokonce i ke vzniku cukrovky 2. typu. Přesto, že je téměř nemožné vyloučit všechny rizikové faktory, užívání některých vitamínů může podpořit nerušenou činnost našeho největšího detoxikačního orgánu, na který mají chemikálie, léky a alkohol mimořádně škodlivý vliv. Játra jsou díky našemu životnímu stylu často přetěžována, a proto jim nezaškodí jednou za čas regenerace – detoxikace jater, kterou je vhodné provádět na jaře nebo na podzim. Naštěstí máme k dispozici i několik druhů vitamínů na játra.

Podle některých studií vitamín E pomáhá při tukových onemocněních jater. Jiné výzkumy ukázaly zlepšení stavu ztučnělých jater při užívání vitamínu E, vitamínu C a léků na snížení hladiny cholesterolu. Účinnou látkou ostropestřce mariánského je silymarin, který je složen z mnoha přírodních rostlinných sloučenin. Laboratorní testy naznačují, že silymarin působí jako antioxidant, čím pomáhá při regeneraci jater, zmírňuje zánět a chrání buňky jater před poškozením. Z léčivé rostliny je možné připravit i čaj na ochranu jater.

Doplněk stravy na játra – bylinky

Mezi doplňky stravy a bylinky patří ostropestřec mariánský, který je účinný antioxidant, kurkuma, která podporuje normální činnost jater, dále potom fenykl, měsíček, řepík a pampeliška.

CO JÍST A PROČ?

V zájmu podpory účinné činnosti jater se přesvědčme o tom, že jsou v našem jídelníčku nebo během jaterní diety přítomny všechny základní živiny. Existuje mnoho takzvaných hepatoprotektivních živin, mezi kterými v hojném množství najdeme i vitamíny na játra, které pomáhají zlepšit i funkce jater.  Níže vám představíme ty nejužitečnější.

Tvaroh a játra – tvaroh patří mezi bílkoviny a je mimořádně vhodný při regeneraci jater.

Vitamíny skupiny B

Onemocnění jater může způsobit nedostatek vitamínů skupiny B, co se nejčastěji vyskytuje u alkoholiků z důvodu nesprávné životosprávy a také jako následek nedostatečného vstřebávání způsobeného konzumací alkoholu. Může se stát, že v organismu chybí vitamín B12. A to i tehdy, pokud ho náš jídelníček obsahuje, protože pokud někdo trpí cirhózou nebo onemocněním jater 3. a 4. stupně, ten se ve střevech nevstřebává dobře. Podle článku e-SPEN Journal z roku 2014 špatná činnost jater snižuje množství vitamínu B12 a účinnost látkové výměny. U alkoholiků trpících poškozením jater vzniká nedostatek vitamínu B12, protože ho nekonzumují dostatečné množství nebo se ve střevech řádně nevstřebává. Alkohol narušuje i vstřebávání vitamínu B9 (kyselina listová). Vitamín B6 (pyridoxin) podporuje syntézu enzymu transamináza v játrech. Tento enzym umožňuje zpracování aminokyselin a urychluje vstřebávání bílkovin a tuků. V případě jeho nedostatku nastoupí trávicí potíže a naruší se proces vylučování žluči. Pyridoxin syntetizuje střevní flóra a je velmi důležitý pro buňky jaterních tkání. K vitamínům skupiny B se můžeme dostat konzumací celozrnných obilovin, červeného masa, drůbeže, ryb, vajec a mléčných výrobků, luštěnin, semínek, listové zeleniny, artyčoků, citrusového ovoce, avokáda a banánu.

Nedostatek kyseliny listové podporuje progresi onemocnění jater

Vědci tvrdí, že až dva klíčové vitamíny mohou být také spojeny s progresí nealkoholového tukového onemocnění jater (NAFLD). Nízká hladina kyseliny listové a sérové hladiny vitamínu B12 souvisí se stupněm fibrózy jater opačně. Různé studie ukázaly, že obézní lidé mají nižší hladinu kyseliny listové na rozdíl od osob s normální tělesnou hmotností, obezita je zase dobře známým rizikovým faktorem NAFLD. Nedostatek kyseliny listové přispívá k progresi jaterních onemocnění přes mechanismy, které zahrnují účinky methioninu na metabolismus. To má následky v syntéze DNA a také při epigenetické regulaci genové exprese zapojené do poškození jater. Krátkodobá randomizovaná, kontrolovaná studie z roku 2011 zjistila, že v kombinaci s medikamentózní léčbou, byl denní příjem 0,8 miligramů kyseliny listové účinný při snížení hladiny ALT séra.

Vitamín C

Nedostatečný příjem vitamínu C (kyselina askorbová) se považuje za jeden z hlavních rizikových faktorů vzniku onemocnění jater, jeho nedostatek může úzce souviset se vznikem zánětlivých onemocnění. U pacientů trpících chronickou, aktivní hepatitidou informovali i o výrazném snížení plazmatických hladin vitamínu C. Výzkumy prokázaly, že zabraňuje hepatoxicitě způsobené léky, těžkými kovy, organickými fosfátovými insekticidy a některými chemickými přípravky. Kyselina askorbová zvyšuje hladinu antioxidačního glutathionu, který je mimořádně účinný při eliminaci volných radikálů, zejména v játrech. Jeho doplnění vitamínem E zmírňuje zánětlivé stavy při zánětu žaludku a zlepšuje fibrózu jater u pacientů trpících nealkoholovou steatohepatitidou. Zvyšuje aktivitu superoxiddimutázy a katalázy glutathionperoxidázy, které odstraňují škodlivé množství volných radikálů, čím zabraňují vzniku fibrózy jater, odumření jater a zánětu jater. Některé kovy a těžké kovy, například měď, olovo, chrom a kadmium způsobují poškození jater u lidí i u zvířat. Vědci prokázali, že zklidňuje poškození jater způsobené uvedenými těžkými kovy a informovali o jeho schopnosti ochrany jater vůči lékům. Většinou ho obsahuje veškerá zelenina a ovoce, a proto je jeho doplňování jednoduché.

Vitamín E

Vitamín E je antioxidant rozpustný ve vodě, o kterém se nedávno zjistilo, že je účinný pro pacienty s NAFLD, mechanismus jeho účinku však není jednoznačný. Při jedné kontrolované klinické studii bylo prokázáno, že léčba vitamínem E výrazně snižuje zatížení jater tukem – tuk na játrech, co naznačuje, že při tom kromě snížení oxidačního stresu hrají roli i jiné mechanismy. Vitamín E se zúčastňuje na regulaci zánětlivé reakce, při genové expresi, a také při regulaci enzymů spojených s membránou, při modulaci buněčné signalizace a v buněčné proliferaci. NAFLD patří mezi nejčastější poruchy jater v západním světě a je stále častějším důvodem nemocnosti a úmrtnosti v souvislosti s játry. Vitamín E má významný potenciál při zlepšení těchto ukazatelů zejména tehdy, pokud se aplikuje společně s jinými terapiemi, například se změnou životního stylu a farmakoterapií. Ve velkém množství je přítomen v nerafinovaných rostlinných olejích, celozrnných obilovinách, mořských rybách a vejcích.

Vitamín D

Vitamín D je hormonem, který má kromě homeostázy kostí velké množství jiných blahodárných účinků. O aktivním vitamínu D bylo prokázáno, že moduluje imunitní systém a má protizánětlivý a antifibrogenní účinek. Podle vědců Univerzity Tennessee v Memphisu u více než 90 procent pacientů trpících chronickým onemocněním jater je jistá míra nedostatku vitamínu D. Vědci se shodují v tom, že vážný nedostatek vitamínu D je nejčastější u pacientů trpících cirhózou jater, jejíž pokročilé stadium může vést k rakovině jater. Journal of hepatologie nedávno zveřejnil prohlášení, v němž hovoří o souvislosti mezi nízkou hladinou vitamínu D a vážnou fibrózou u pacientů s hepatitidou C genotypu 1 (HCV). Existuje mnoho možných mechanismů, přes které může vitamín D ovlivnit hladinu zánětu jater a / nebo progresi fibrózy. V první řadě funguje jako imunomodulátor, ovlivňuje vrozenou i získanou imunitu a za druhé inhibuje replikaci HCV v závislosti na dávce. Příjem vitamínu D můžeme vyřešit konzumací mořských ryb, mléka, vajec, jater a hovězího masa.

Selen

Selen funguje jako takzvaný kofaktor pro selenoproteiny při různých enzymech těla a je nezbytný k tomu, aby vyvinuly svůj účinek. Z selenoproteinů je třeba zmínit skupinu enzymů glutathionperoxidázy, na jejichž využití je selen nezbytný. Glutathion zmírňuje oxidační stres, který je hlavní příčinou degenerativních onemocnění a předčasného stárnutí. Tento stopový prvek je potřebný i pro zdravá játra. Zvyšuje antioxidační účinek vitamínu E a zinku. Nachází se v mnoha potravinách, například v mořských plodech, mase, drůbežím mase, vejcích, obilovinách, fazolích, ořeších a mléčných výrobcích. Významné množství selenu obsahuje česnek, jeho přidání do jídelníčku může pomoci při stimulaci jater. Studie z roku 2016 zveřejněná v časopise Advanced Biomedical Research zjistila, že konzumace česneku snižuje tělesnou hmotnost pacientů trpících NAFLD a množství tuku uskladněného v jejich těle. Jiná studie zkoumala spojitost mezi plazmatickou hladinou selenu a rakovinou jater (hepatocellulární karcinom) u chronických nosičů viru hepatitidy B a / nebo C ve vzorku 7 342 mužů. Tento výzkum trvající 5,3 roku ukázal, že u adeptů s nízkou hladinou selenu v krvi je o 47 procent vyšší riziko vzniku primární rakoviny jater než u těch, u nichž je tato hladina vyšší. Co bychom měli jíst, abychom se dostali k dostatečnému množství selenu? Brokolici, zelí, chřest a houby. Banán, hrozny, kiwi, citron, pomeranče a různé druhy ořechů.

Zinek

Chronické onemocnění jater může vést k nedostatku zinku. Podle studie z roku 2012 může příjem zinku pomoci ochránit játra před oxidačním stresem způsobeným infekcí hepatitidou typu C. Nedostatek zinku a změněná látková výměna jsou pozorovány u mnoha onemocnění jater včetně virových a alkoholových onemocnění jater (ALD). Podle některých výzkumů se po doplnění zinku zlepší činnost jater, ale i stav (ALD). Množství zinku k léčbě onemocnění jater je většinou dávka 50 mg během jídla, v zájmu zmírnění možných vedlejších účinků nevolnosti. Jsou však zapotřebí další výzkumy ohledně toho, jak se dá zinek v této oblasti uplatnit. Ve výrazném množství ho obsahuje skopové, hovězí, vepřové maso, ústřice, obiloviny, houby, olejnatá semínka, mléko a vaječný žloutek.

PROČ JSOU UŽITEČNÉ CHOLIN, KYSELINA ALFA – LIPOVÁ A GLUTATHION?

Cholin: Tato organická, ve vodě rozpustná sloučenina je jednou ze skupiny vitamínů B – komplexu. Ve vodě rozpustné molekuly cholinu se dostanou do jater, kde jejich organismus promění na druh tuku s názvem lecitin. Má vliv na činnost a funkce jater, zdravý vývoj mozku, pohyby svalů, nervový systém a látkovou výměnu. V jednom malém výzkumu provedeném na 57 dospělých, bylo u 77 procent mužů, 80 procent žen v postmenopauze a 44 procent žen v premenopauze registrováno poškození jater a / nebo svalů v případě jídelníčku s nedostatkem cholinu. Tyto příznaky však po příjmu dostatečného množství cholinu zmizely. Zkoumalo se velké množství různých možných mechanismů účinku, u kterých způsobuje nízká hladina cholinu a methioninu v jídelníčku hepatocarcinogenézi. Nejbohatšími zdroji cholinu jsou hovězí játra, kuřecí játra, vejce, čerstvá treska, losos, květák, brokolice, sójový olej, různé druhy ořechů a semínek. Sójový lecitin je širokospektrálně využívaná přídavná látka s obsahem cholinu, kterou je možné koupit i ve formě doplňku výživy.

Kyselina alfa – lipová: Kyselina alfa – lipová (ALA) je silným antioxidantem, který na rozdíl od většiny svých druhů se stejně rozpouští ve vodě i v tucích, čím je prakticky aktivní ve všech buňkách těla. Kromě eliminace škodlivých volných radikálů kyselina lipová zvyšuje hladinu vitamínu C, vitamínu E, koenzymu Q10 a glutathionu. Je schopná neutralizovat toxiny, z organismu vyloučí těžké kovy, zároveň chrání i před poškozením DNA. Těchto několik funkcí dělá kyselinu lipovou vzácným spojencem v boji proti různým poruchám, mezi nimi i v boji proti onemocnění jater. Kromě toho je osvědčenou terapií při léčbě komplikací rakoviny a cukrovky. Je životně důležitou živinou pro játra, protože hraje klíčovou roli při odstraňování toxických látek a vedlejších produktů metabolismu tuků a zároveň působí proti toxickým účinkům alkoholu. V kombinaci se selenem může být ALA ještě účinnější.

Glutathion: Glutathion je antioxidant, který se tvoří v buňkách. Skládá se převážně ze tří aminokyselin: glutaminu, glycinu a cysteinu. Snížení hladiny glutathionu může v organismu snížit víc faktorů, včetně nesprávné životosprávy, toxinů z okolního prostředí až po stres. Jeho hladina se snižuje i s rostoucím věkem. Podle studie zveřejněné v časopise Journal of Cancer Science and Therapy může vést nedostatek glutathionu ke zvýšené hladině oxidačního stresu, a tím i ke vzniku rakoviny. Konstatovali i to, že zvýšená hladina glutathionu zvýšila v nádorových buňkách množství antioxidantů a odolnost vůči oxidačnímu stresu. Jiná malá studie zase zjistila, že perorálně podávaný glutathion po proaktivní změně životního stylu pozitivně působil na pacienty s nealkoholovým tukovým onemocněním jater. V této studii podávali glutathion ve formě doplňku, v dávce 300 miligramů denně po dobu čtyř měsíců. Odumírání buněk jater může způsobovat nedostatek antioxidantů, mezi nimi glutathionu. Nachází se v první řadě v potravinách s obsahem bílkovin.

METHIONIN MŮŽE POMOCI CHRÁNIT POŠKOZENÉ TKÁNĚ

Ochrana jater

Methionin je aminokyselina. Je stavební jednotkou aminokyselin, které náš organismus používá při tvorbě bílkovin. Má dva typy – L- (který se vyskytuje přirozeně) a D-methionin. Oba dva mají stejné chemické složení, ale molekuly jsou navzájem zrcadlovým obrazem. Směs těchto dvou nazýváme DL-methionin. Nachází se v mase, rybách a mléčných výrobcích. Většinou se aplikuje perorálně k léčbě onemocnění jater a virových infekcí společně s mnoha dalšími způsoby použití. Při otravě acetaminofenem methionin zabraňuje tomu, aby produkty rozkladu acetaminofenu poškodily játra. Může fungovat také jako antioxidant a může přispět k ochraně poškozených tkání. Jeho dalším účinkem v játrech je zabránit tvorbě nadměrného množství tuku (jako lipotropní prostředek – který usnadňuje odbourávání tuků) a také snížení hladiny cholesterolu zvýšením tvorby lecitinu v játrech.

Ve zprávě American Society of Nutrition se můžeme dočíst, že metabolismus této aminokyseliny může ovlivnit alkoholové onemocnění jater. Výzkumy poukazují na to, že v kombinaci s folátem a vitamíny B6 a B12 může přispět k léčbě účinků onemocnění jater. Obsahují ho brazilské ořechy, libové hovězí a skopové maso, parmazán, krůtí a kuřecí maso, vepřové maso (roštěná), tuňák, pražená sója, vařená vejce, obyčejný jogurt a bílé fazole.

Pozor! Pokud jsou užívány v doporučeném množství, vitamíny nezpůsobují poškození jater způsobené léky. I při aplikaci v nadměrném množství, většina vitamínů má jenom málo škodlivých účinků.

Zdroje:

https://www.thejakartapost.com/life/2016/11/25/five-vitamins-you-need-to-support-your-liver.html
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5622775/
https://www.webmd.com/hepatitis/qa/can-vitamins-help-with-fatty-liver-disease
https://www.healthline.com/nutrition/what-is-choline
https://www.medicalnewstoday.com/articles/323915
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0210570512001100
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17490963/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3729018/
https://www.omicsonline.org/references/role-of-glutathione-in-cancer-progression-and-chemoresistance-359310.html
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2950664/
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168827812004096
https://www.nutraingredients.com/Article/2018/04/10/Low-folate-and-B12-linked-to-severity-of-fatty-liver-disease
https://www.mdpi.com/2072-6643/10/4/440/htm
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6027651/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3869444/
https://file.scirp.org/Html/12-2500213_27508.htm