Zánět jater: příčiny, příznaky, způsob léčby

Zánět jater (hepatitis, hepatitida) je doprovázen zanícením jaterních buněk a poškozením jater. Má různé typy a příčiny, avšak příznaky mohou být podobné. Jelikož zvyšuje riziko chronického onemocnění jater a vzniku rakoviny jater, jeho léčba je nezbytná.

V samotných játrech nejsou nervová zakončení pro přenos bolesti. Bolest však může být způsobena napnutím tkání obepínajících játra, když játra napuchnou nebo v důsledku zánětlivého procesu vzniknou rány. Tedy samotný zánět jater nebolí, po nějaké době si však pacient všimne bodavou bolest v důsledku napnutí jaterního obalu.

Játra jsou největší detoxikační orgán lidského organismu, který se nachází pod pravým žebrovým obloukem. Proto jsou zdravá játra alfou a omegou správného fungování lidského těla a hrají důležitou roli při mnoha činnostech. Mezi funkce jater patří metabolismus, detoxikace a zásobování orgánů množstvím důležitých látek.

Onemocnění jater se mnohokrát diagnostikuje už v pokročilejším stádiu. Je to proto, že poškození jater zpočátku neprodukuje žádné příznaky, projevy nemocných jater připisujeme spíše jiným onemocněním. Často se projevují jako onemocnění trávicí soustavy, například bolest břicha, problémy s trávením, zácpa, nadýmání, či změny stolice. To, že něco není v pořádku, si všimneme i tak, že máme tmavou moč, změny na pokožce, svědění kůže nebo zhoršením celkového zdravotního stavu.

Neléčená nemocná játra nedokážou plnit své funkce jako zdravá játra, proto se v pokročilejším stádiu projeví i jiná onemocnění. Mezi tyto symptomy patří metabolický syndrom, portální hypertenze, vysoký krevní tlak, žluté zbarvení kůže, žluté bělmo, jaterní skvrny, nadměrné pocení, zvětšené břicho a tenké nohy a problémy s pamětí.

Onemocnění jater, které je neléčené, může končit i smrtí.

Proč vzniká, jak se šíří?

Zánět jater je nejčastěji způsoben virovou infekcí, ale může mít i jiné příčiny. Patří sem autoimunitní původ, může se objevit i jako druhotný následek léků, toxinů, drog a alkoholu. V pokročilém stadiu je doprovázen jaterní fibrózou, tedy zjizvením jater, které pokud je rozsáhlé, znemožňuje činnost jater. Mnoho virů, například vir způsobující mononukleózu nebo cytomegalovirus, může způsobit zánět jater. Viry, které v první řadě napadají játra, nazýváme viry hepatitidy. Existuje několik druhů, včetně virů hepatitidy A, B, C, D, E a G. První tři jsou nejčastější, typ G objevili teprve nedávno. Primárně se replikují (rozmnožují) v buňkách jater. To může mít za následek to, že játra nedokážou vykonávat své funkce, tedy nastane poškození jater. Je předpoklad, že virový zánět jater je desetkrát častější u osob s nižším společenským a ekonomickým statusem, a také u osob bez vzdělání. V zemích se špatnými hygienickými podmínkami zvyšují riziko infekce kontaminované potraviny a voda, proto je zde zvýšený výskyt onemocnění. Transfuze krve, která byla kdysi běžným způsobem přenosu nemoci, se už dnes řadí mezi vzácné příčiny přenosu. Vznik onemocnění jater je pravděpodobnější u zdravotnických pracovníků, u zaměstnanců čističek odpadních vod, intravenózních uživatelů drog, osob s více sexuálními partnery, u osob s HIV a u pacientů s poruchami srážlivosti krve. Přibližně jedna třetina původu infekcí je neznámá nebo pochází z neidentifikovatelného zdroje.

Alkohol: Nadměrná konzumace alkoholu může způsobit poškození jater a jejich zánět, toto se nazývá alkoholová hepatitida (alkoholické onemocnění jater). Alkohol přímo poškozuje jaterní buňky. Časem může způsobit jejich trvalé poškození, co může vést k selhání jater a jaterní cirhóze, ke zvětšení jater a k jejich zjizvení. Délka léčby závisí na tom, zda pacient přestane konzumovat alkohol. Základem léčby a regenerace alkoholových jater může být dieta, změna životního stylu, léky a transplantace jater.

Autoimunitní hepatitida: Autoimunitní, chronický zánět jater, jinak nazývaný AIH, je chronické onemocnění jater (onemocnění jater trvající déle než šest měsíců, ale většinou celý život, které jsou však naštěstí velmi vzácná). Může se objevit u mužů i u žen, u žen je tři až čtyřikrát častější. Může se projevit v kterémkoliv věku, avšak u žen ve věku nad 45 let života se diagnostikuje mnohem častěji. U třiceti až padesáti procent osob žijících s tímto onemocněním je prokázána i autoimunitní porucha, například onemocnění štítné žlázy, rheumatoid arthritis, vředový zánět tlustého střeva nebo cukrovka 1. typu. Příčiny autoimunitní hepatitidy nejsou jednoznačné, zdá se však, že příčinou může být kontakt s některými léky nebo jinými toxickými látkami, případně genetická predispozice.

Toxická hepatitida: Toxické poškození jater způsobuje nadměrné užívání léků nebo předávkování léky, ale orgán poškozuje i vystavování toxinům.

Mezi nejčastější onemocnění jater patří ztučnělá játra, zánět jater, cirhóza jater a rakovina jater.

Zánět jater, jinak nazývaný také hepatitida nebo žloutenka, poškozuje jaterní buňky. Jde o onemocnění s názvem infekční hepatitida, nejčastěji způsobené viry, které jsou označeny A, B, C, D, E a G. Infekce těmito viry se od sebe liší především způsobem přenosu, variabilní inkubační dobou nebo místem výskytu, ale také tím, jak probíhá léčba a jaké jsou vyhlídky na vyléčení. Zatímco infekce virem typu a A a E se přenáší většinou kontaminovanou vodou a potravinami, infekce viry B, C a D sexuálním stykem a jinými tělesnými tekutinami.

Když se diagnostikují nemocná játra, léčba musí být zahájena okamžitě. Nemocná játra dieta výrazně odbřemení. Je však třeba se vyhnout i alkoholu a eliminovat i ostatní jedovaté látky. Pacientům se podávají i léky, ale jako doplňková léčba je mimořádně účinný ostropestřec mariánský. Je to rostlina, která čistí a regeneruje játra, proto je ostropestřec mariánský vhodný i při celkové detoxikaci organismu. Zda a jak rychle se regenerují játra, závisí hlavně na tom, kdy se onemocnění jater odhalí, ale také na tom, jak se dodržuje dieta na zánět jater.

Abychom zabránili vzniku zánětu jater, je důležitá hlavně prevence. Kromě zmíněného alkoholu a toxinů je třeba se vyhýbat i konzumaci tučných jídel a je třeba dbát na zdravý životní styl. Na preventivní očištění jater si vzpomeňme na ostropestřec mariánský.

Časté příznaky

Mnoho osob infikovaných HAV, HBV a HCV téměř vůbec, nebo jenom velmi vzácně mají příznaky. Ty se objeví pouze tehdy, když poškození způsobené infekcí ovlivňuje činnost jater.

Jak se pozná zánět jater

Příznaky a kožní příznaky akutního onemocnění se objeví rychle. Jsou to tyto příznaky:

únava,
příznaky podobné příznakům chřipky,
tmavá moč,
světlá stolice,
bolest břicha,
nechutenství,
nevysvětlitelné snížení tělesné hmotnosti,
žluté zbarvení kůže a žluté bělmo, co může být příznakem žloutenky, pavoučkové névy
nadýmání,
trávicí potíže,
celkový zhoršený zdravotní stav.

Chronický typ se vyvíjí pomalu, proto mohou být příznaky velmi mírné a často zůstávají bez povšimnutí. Vzácně může u pacientů s akutním HAV a HBV vzniknout vážný zánět a akutní fulminantní hepatitida. U těchto pacientů se může objevit zmatenost nebo kóma, 80 procent z nich může zemřít za několik dnů nebo týdnů. Období mezi vystavením se nemoci a propuknutím nemoci nazýváme inkubační doba. Inkubační doba se mění podle typu viru. Inkubační doba viru typu A je přibližně 15-45 dnů, typu B 45-160 dnů, zatímco u typu C jsou to přibližně 2 týdny až 6 měsíců. U pacientů infikovaných HBV a HCV se může objevit i chronický zánět jater. Při chronické formě nemoci viry přežívají a rozmnožují se v játrech roky až desetiletí. To může postupem času vést k rozsáhlému zjizvení jater, ale následkem je i selhání jater a rakovina jater.

Jak se určuje diagnóza?

K diagnostikování hepatitidy lékař nejdříve zaznamená anamnézu pacienta, aby určil rizikové faktory. Během fyzického vyšetření zjistí, zda je při stisknutí břicha přítomna bolest nebo citlivost a jestli je cítit, že jsou játra zvětšena.

Testy na určení funkce jater využívají jaterní testy ze vzorku krve, jak účinně fungují játra. Špatné výsledky těchto testů, zvýšené jaterní testy, mohou být prvními náznaky vzniklého problému, a to zejména tehdy, kdy fyzické vyšetření ještě nevykazuje žádné změny. Zvýšené hodnoty jaterních enzymů mohou naznačovat, že játra jsou poškozena nebo nefungují dostatečně. Pokud při krevních testech funkce jater vykážou špatné výsledky, lékař pravděpodobně nařídí jiné krevní testy, aby odhalil původ problému. Tyto testy se mohou týkat virů způsobujících zánět. Mohou být použity i na kontrolu protilátek, které jsou časté v těchto podmínkách, jakým je autoimunitní hepatitida.

Ultrazvuk břišní dutiny poskytne obraz o orgánech v břišní dutině a umožní, aby mohl lékař přesně prozkoumat játra, orgány kolem nich a jiné oblasti břicha. Může odhalit, pokud je v břišní dutině tekutina, zvětšení orgánu, nádor a ukáže i poruchy žlučníku.

Biopsie jater je invazivní zákrok, během kterého se odebere tkáň z jater. Dělá se jehlou přes pokožku a nevyžaduje chirurgický zákrok. Při bioptickém odběru tkáně jehlu navigují většinou pomocí ultrazvuku. Tento test umožní zjistit, jak působila infekce nebo zánět na játra. Může se použít na odebrání tkáně z kterékoliv části jater, na které je podezření..

Jaké jsou komplikace?

Chronická hepatitida typu B nebo C může často vést k vážnějším zdravotním problémům. Protože virus ovlivňuje játra, pacientům hrozí cirhóza jater nebo rakovina jater. Pokud játra nefungují dostatečně, může dojít k jejich selhání. Komplikace selhání jater jsou následující:

poruchy krvácení,
nahromaděné tekutiny v břišní dutině, jinak nazývané ascites,
zvýšený krevní tlak na portálních žilách (známe jako portální hypertenze),
selhání ledvin,
jaterní encephalopathia, která může být doprovázena únavou, ztrátou paměti a sníženou mentální schopností kvůli nahromadění jedovatých látek, například amoniaku, které ovlivňují činnost mozku,
hepatocelulární karcinom, který je jednou z forem rakoviny jater,
smrt.

Pacienty s chronickou hepatitidou typu B a C vyzývají k tomu, aby se vyhýbali alkoholu, protože urychluje proces onemocnění jater. Některé doplňky výživy, mezi nimi ostropestřec mariánský a léky mohou také ovlivnit činnost jater.

Jak ji léčit?

Léčba jater

Možnosti léčby jsou určeny tím, jaký typ zánětu jater má pacient a zda je infekce akutní nebo chronická. Prognóza virového zánětu orgánu je pro většinu pacientů dobrá; tato prognóza se však do jisté míry mění podle typu viru. Akutní virová hepatitida často zmizí sama od sebe, je k tomu potřebný odpočinek a příjem dostatečného množství tekutin.

Pro léčbu chronických typů existují různé druhy léků. Jiné možné terapie zahrnují chirurgický zákrok a jiné lékařské postupy. Lidé, kteří trpí alkoholovou hepatitidou, musí přestat pít alkohol. Pokud vede chronický zánět k selhání jater nebo k rakovině jater může být nutná transplantace jater.

Při alkoholovém zánětu jater často vznikají na pokožce jaterní skvrny, které jsou neestetické, na druhé straně jsou to pavoučkové névy, které jsou nebezpečné, protože signalizují selhávání jater a cirhózu. Mezi typické symptomy alkoholové hepatitidy patří i změna postavy, a to zvětšení břicha a tenké nohy.

Při akutní formě spočívá počáteční léčba v zmírnění příznaků, tedy závratí, zvracení a bolestí břicha (podpůrná léčba). Velkou pozornost je třeba věnovat lékům nebo sloučeninám, které mohou mít na pacienty s chronickou poruchou činnosti jater špatný vliv (například acetaminofen [Tylenol a jemu podobné], alkohol, atd.), užívat se mohou pouze léky, které se v každém případě považují za nezbytné , protože poškozená játra nejsou schopna normálně eliminovat léky, které se potom mohou nahromadit v krvi a mohou dosáhnout toxickou hladinu. Dokonce se doporučuje vyhýbat se i lékům na uklidnění, protože mohou zvýšit vliv poškozených jater na mozek, mohou vyvolat letargii a kóma. Občas je třeba zajistit přísun tekutin intravenózně, aby se předešlo dehydrataci způsobené zvracením. V případě vážného nucení na zvracení a / nebo zvracení může být potřebná hospitalizace.

Akutní HBV se neléčí protivirovými léky. Akutní HCV lze léčit většinou léků doporučených na chronické HCV. HCV terapie je doporučená 80% pacientů, u kterých se nezamezilo šíření infekce v počátečním stadiu. Léčba u většiny pacientů má za následek zničení viru.

Zánět jater může být akutní nebo chronický. Akutní zánět jater je třeba léčit v nemocničním prostředí, protože při silném zánětu jater může hrozit smrt z důvodu selhání jater. Chronické onemocnění jater může být léčeno i v domácím prostředí, avšak hodně závisí na tom, jak závažné je poškození jater.

K určení diagnózy slouží jaterní testy a fyzické vyšetření pacienta. Zvýšené jaterní testy a hladina bilirubinu v krvi může onemocnění jater jednoznačně potvrdit.

Pacienti, kteří překonali například virový zánět jater typu B, získají proti onemocnění imunitu na celý život. Avšak při chronické formě tohoto zánětu hrozí cirhóza jater nebo i rakovina.

Kvůli pravidelnému výzkumu a vývoji nových antivirotik se seznam aktuálních léků na chronickou infekci hepatitidou B a C ročně mění. Z nyní dostupných léků mnohé používají pouze zřídka, a to právě kvůli bezpečnějším a účinnějším novým alternativám.

Rozhodnutí v léčbě chronické formy mohou být složitá, ty musí koordinovat odborníci – gastroenterologové, hepatologové (specialisté v oblasti léčby onemocnění jater) nebo infektologové.

Od roku 1981 jsou proti hepatitidě typu B k dispozici bezpečné a účinné vakcíny, proti viru A od roku 1995. Proti typu C ještě neexistuje vakcína.

Léčbu je možné vyzkoušet i doma léčivými rostlinami, na tu jsou vhodné třezalka, listy ořechů, listy citronové trávy, ostropestřec mariánský.

Prevence

Prevence je vždy účinnější než jakákoliv léčba. Prevence proti hepatitidě v sobě zahrnuje eliminaci kontaktu s viry, v případě expozice použití imunoglobulinu. K zabránění infekce hepatitidou typu A a B je k dispozici očkování. Odborníci v současnosti vyvíjejí vakcíny proti hepatitidě C. Očkování proti viru E existuje v Číně, ale ve Spojených státech Amerických už ne.

Dostatečná hygiena je jednou z nejdůležitějších faktorů toho, abychom se vyhnuli infekci způsobené viry typu A a E. Pokud cestujeme do rozvojových zemí, vyhýbejme se běžné pitné vodě, pijme pouze balenou vodu. Nejezme syrové lastury, syrovou zeleninu a ovoce.

Na prevenci proti krví se přenášejícím typem infekce typů B, C a D:

v případě užívání drog se vyhýbejme používání společné jehly
nedeľme se o věci osobní hygieny (žiletka, zubní kartáček)
nedostaňme se do styku s krví jiné osoby

Hepatitidu typu B a C lze přenášet i pohlavním stykem a intimním sexuálním kontaktem. Bezpečný sex může snížit riziko infekce.

Při autoimunitním typu onemocnění je hlavním cílem léčby zastavení zánětu potlačením imunitního systému (učinit ho méně aktivním), to však může snížit schopnost imunitního systému bránit se proti jiným infekcím.

Toto téma vzbuzuje velký zájem a mezi často hledanými výrazy ve vyhledávačích figurují např. Zánět jater dieta, Infekční zánět jater, Onemocnění jater příznaky, Jak poznat bolest jater, Bolest jater stres, Oslabená játra příznaky, zánět jater příznaky, zánět jater projevy, zánět jater léčba, infekční zánět jater, chronický zánět jater hepatitis chronica, zánět jater příčina, chronický zánět jater léčba, virový zánět jater typu b a další.

FAQ

Co způsobuje hepatitidu?
Hepatitida poukazuje na zánětlivý stav jater. Většinou je způsoben virovou infekcí, ale důvody mohou být i jiné. Sem je možné zařadit autoimunitní původ, resp. léky, toxické látky, ale může se ohlásit i jako důsledek konzumace alkoholu.

Kterých 5 druhů hepatitidy známe?
Vědci identifikovali 5 různých virů hepatitidy, které navzájem rozlišili písmeny A, B, C, D a E. I když každý z nich způsobuje onemocnění jater, příznaky a průběh se liší.

Která hepatitida je nejhorší?
Hepatitida C je nejčastější virus šířící se krví a je i nejzávažnější. Po nakažení se u většiny osob (60-85 procent) vyvine chronická hepatitida.

Mohu dostat hepatitidu B při líbání?
Hepatitida B se nešíří kýcháním, kašláním, objetím nebo prostřednictvím mateřského mléka při kojení. I když lze virus objevit i ve slinách, předpokládá se, že líbáním nebo používáním příboru a nádobí po nemocném se nepřenáší.

Mohu dostat hepatitidu na WC?
Je mylné se domnívat, že hepatitidu C můžeme dostat od komárů, případně od sedátka na WC. Neexistuje výzkum, podle kterého by ji přenášeli komáři. Co se týká sedátka na toaletě nebo jiného povrchu, je pravdou, že virus na nich dokáže být životaschopen třeba i tři týdny.

Jak dlouho zůstávají příznaky zánětu jater skryté?
Osoby trpící HCV infekcí žijí ve všeobecnosti bez příznaků 20-30 let. Infikovaní nepozorují znatelné těžkosti, následně mohou zůstat i několik let bez příznaků, a to i v tom případě, když už infekce poškozuje játra a jiné orgány.

Zdroje:

https://www.healthline.com/health/hepatitis
https://www.who.int/news-room/q-a-detail/hepatitis
https://www.e-cmh.org/journal/view.php?doi=10.3350/cmh.2016.0089
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatitida