Co je divertikulitida? |Rizika a léčba divertikulózy tlustého střeva

Divertikulitida je civilizační onemocnění, jehož vznik často souvisí se způsobem stravování a je následkem chronické zácpy. Toto onemocnění způsobuje zánět malých váčků, takzvaných divertikul. Tyto váčky (divertikuly) se nacházejí na vnitřní straně trávicí soustavy, zejména v tlustém střevu, přesněji na jeho slabších místech. Vážnější zdravotní problémy se objeví tehdy, když se divertikuly infikují a vznikne zánět střeva – diverticulitis

Hlavní příčinou divertikulitidy je nedostatek vlákniny chybějící ve stravě. Toto onemocnění je známé od té doby, kdy se v jídelníčku objevily první zpracované potraviny a potraviny bez vlákniny a navíc se snížila konzumace ovoce, zeleniny a luštěnin. Proto se zánět střeva objevuje zejména v průmyslově vyspělých zemích.

Příčiny zánětu střeva

Koho ohrožuje nejvíc? Odpověď je jasná. Místo celozrnného pečiva dáváme přednost tomu, které je vyrobeno z bílé mouky? Nekonzumujeme denně půl kilogramu čerstvé a dušené zeleniny nebo čerstvého ovoce? Trápí nás už delší dobu zácpa? Máme víc než čtyřicet let? Pokud jsme na všechny otázky odpověděli kladně, zánět střeva na nás čeká jako na jistého adepta.

Tlusté střevo je nejzranitelnější částí trávicího systému. Základ onemocnění totiž představují malé váčky na sliznici, které stlačují svaly tlustého střeva, a pokud vzniknou, zůstanou tam natrvalo. Pokud se jich vytvoří velké množství, hovoříme o onemocnění divertikulitida tlustého střeva. Většina váčků se tvoří v oblastech, na kterých je při vyprazdňování střeva největší tlak. Je to zejména v oblasti sigmoidu nebo v dolní části tlustého střeva, protože při vytlačování tuhé stolice (defekace) se ve střevu zvyšuje tlak a v slabších částech se sliznice roztáhne.

Malé váčkovité vypoukliny se objevují podél stěny tlustého střeva. Jsou jako malé balony, které vznikají na oslabených částech gumy na kole. Velikost divertikuly se pohybuje od 3 mm třeba až do 3 cm, před čtyřicátým rokem života vzniká ojediněle. Riziko jejich vzniku věkem narůstá, ve věku nad 80 let vzniká téměř u každého. Proč? K jejich vzniku kromě stravy chudobné na vlákninu přispívá i obezita, chronická zácpa, postupné oslabení pojivových tkání v pozdním věku a také kortikoidová terapie, chemoterapie a imunosuprese.

Divertikulitida totiž úzce souvisí s životním stylem a stravovacími návyky. Toto onemocnění je u domorodých kmenů prakticky neznámé, nikdo ho nezaznamenal ani během předcházejících století, kdy byl v stravě lidí dostatek vlákniny. Největší význam má to, že potrava neobsahuje dostatečné množství vlákniny, následkem čeho je chronická zácpa. Pokud je množství vlákniny dostatečné, stolice zřídne, sníží se vnitřní tlak ve střevu a obsah střev se snadněji pohybuje. Proto, pokud zvýšíme množství přijaté vlákniny, můžeme se vyhnout nebo alespoň zmírnit riziko vzniku zánětu střeva, čím se vyhneme nepříjemným příznakům, které doprovázejí divertikulitidu.

Příznaky divertikulitidy

Ve většině případů se neobjevuje žádný problém. Pokud ano, potom je řeč o bolesti břicha, podbřišku, pocitu plnosti, nadýmání břicha nebo problémech s vyprazdňováním. Komplikace však mohou být velmi dramatické. Může se to stát tehdy, pokud se v některém váčku zasekne nestrávená potrava, divertikuly se infikují a vznikne zánět střeva – divertikulitida, který se může rozšířit i do okolí divertikul. Příznaky jsou vysoká teplota, která je doprovázena typickou bolestí v levé části břicha. Zánět často signalizuje krvácení konečníku.

Jaká jsou rizika?

Divertikulitida může často způsobovat krvavou stolici. Zánět střeva totiž může poškodit cévy a způsobit krvácení a zanícený váček se může i natrhnout. Tehdy se infikovaný obsah střeva může dostat do břišní dutiny, kde způsobuje život ohrožující zánět pobřišnice – peritonitidu. V těchto případech břicho velmi bolí, ztvrdne, napne se a může se objevit i zvracení. Plyny nemohou ze střev odcházet a pacient může dostat i teplotu.

Zánět může mít i pomalý průběh a postupně se může rozšířit do okolních orgánů. Je to další vážná komplikace, kdy vznikají fistuly, které jsou abnormální, polodlouhé kanálky mezi střevem a močovým měchýřem nebo jinými orgány. Přes ně se mohou bakterie rozšířit do ostatních orgánů. U žen se často vytvoří kanálek, který spojuje tlusté střevo s pochvou. To je potom doprovázeno hnisavým výtokem nebo přítomností bakterií a bílých krvinek v moči. Močení je doprovázeno bolestí a pálením, které se vrátí i po antibiotické léčbě zaníceného močového měchýře.

Jak se dá léčit?

Při bolesti břicha, krvavé stolici a jiných příznacích divertikulitidy je potřebný lékař! Bolest může v některých případech zmírnit ledový zábal na levé straně břicha. Nikdy nedávejme teplý zábal, protože ten urychlí průběh infekce, co může vést proděravění váčků. Lehčí případy se dají léčit antibiotiky a pomocí tekuté diety, co může zmírnit zatížení tlustého střeva. Těžkosti ve většině případů po několika dnech zmizí. Je třeba přejít na šetřící dietu a je možné jíst pouze kašovitou stravu, tedy v tomto případě nekonzumujme čerstvou zeleninu a ovoce, celozrnné pekařské výrobky, ovoce se semínky, kukuřici, pálivé koření a nepijme alkoholické nápoje a nápoje s obsahem kofeinu.

V případě akutního zánětu střeva – divertikulitidy, ale i v případě natržení okolí a stěny střeva a následujícího zánětu pobřišnice, je třeba vyhledat lékaře. V těchto dramatických situacích je třeba okamžitě vyhledat nejbližší chirurgické oddělení, protože je většinou potřebná nemocniční léčba nebo dokonce chirurgický zákrok. Do vyšetření nic nejezme ani nepijme.

Je možné vyhnout se komplikacím?

V rámci prevence je nejideálnější, pokud budeme konzumovat stravu, která má vysoký obsah vlákniny. Vláknina podporuje tvorbu větší stolice, a proto není tlusté střevo při vyprazdňování nuceno se stahovat. Tím můžeme předejít vzniku divertikul, ale i tomu, aby se stolice vtlačila do váčků, co by mohlo vést k jejich zvětšení nebo by mohlo později způsobit zánět.

Vláknina tedy hraje klíčovou roli při prevenci vzniku komplikací, kterými může být zánět střeva nebo následné proděravění jeho daného úseku. Proto, pokud nám lékař stanoví jako diagnózu divertikulitidu, v první řadě s největší pravděpodobností doporučí změnu jídelníčku, abychom se mohli vyhnout operaci, která je v případě komplikací nezbytná. Je lepší konzumovat stravu, která má vysoký obsah vlákniny a na druhé straně je třeba se vyhýbat rafinovaným potravinám, jejichž následkem je zácpa a divertikulitida.

Změňme stravovací návyky

Naším prvořadým úkolem při prevenci vzniku zdravotních komplikací je, abychom konzumovali stravu s vysokým obsahem vlákniny. Jejím výborným zdrojem jsou luštěniny, chléb z celozrnné mouky a potraviny z neloupané pšenice – jídlo si můžeme posypat čerstvými otrubami. Pravidelně konzumujme zeleninu v různé formě (čerstvou, mírně tepelně upravenou nebo kyselou, např. zelí). Ovoce neloupejme a podobně jako zeleninu konzumujme v původním stavu, protože šťáva neobsahuje vlákninu. Vynikajícím zdrojem vlákniny je sušené ovoce: rozinky, švestky, meruňky, datle. Pozor: Pamatujme na to, že vláknina je velmi důležitá, ale její množství v stravě zvyšujme postupně a i změny ve stravování zavádějme postupně. Udělejme si plán na šest nebo osm týdnů, aby se mohly naše trávicí orgány připravit na změnu. Těm, kteří až dosud konzumovali stravu s nízkým obsahem vlákniny, bude vláknina v potravinách ze začátku způsobovat nadýmání břicha a nadměrnou tvorbu plynů ve střevech.

Psyllium – rozpustný zdroj vlákniny

Pokud naše každodenní strava neobsahuje dostatek vlákniny, potom může být potřebné její doplnění. Nejbohatším přírodním zdrojem vlákniny je jitrocel – psyllium, které se vyrábí z očištěných semen jitrocele indického (Plantago psyllium sy, Plantago ovata). Po smíchání s vodou nabobtná, získá gelovou konzistenci a 40 krát zvětší svůj objem. Psyllium je podobně jako vláknina v některých obilovinách (oves, ječmen) rozpustná vláknina. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že vláknina, která se v něm nachází, má výraznější obsah než například ovesné vločky.

Pravidelnou konzumací psyllia se optimalizuje fyziologická činnost trávicího systému, zejména tenké a tlusté střevo.

Tím, že vláknina do sebe váže velké množství vody, zvětší objem obsahu střev a stimuluje pohyby střev. Při její přípravě je potřebné dodržet následující návod: jednu lžíci psyllia dáme do 200 ml tekutiny (voda, mléko, ovocná šťáva) nebo jogurtu či podmáslí, rozmícháme a ihned vypijeme. Následně vypijme ještě 250 ml vody. Při konzumaci vlákniny je důležitý pravidelný příjem tekutin!

Co nejíst?

Snižme příjem průmyslově zpracovaných potravin. Obecně platí, že nejsou zdravé, ale v případě divertikulitidy jsou vysloveně škodlivé. Do této kategorie patří: maso, sladkosti, mastná jídla, pekařské výrobky z bílé mouky. Nejezme ovoce a zeleninu, která obsahuje velký počet semínek (maliny, jahody, ostružiny, fíky, rajčata), protože jadérka se mohou zaseknout v divetikulách a způsobit zánět. Semínka třeba důkladně rozkousat – protože různé druhy ořechů nebo pražená rýže obsahují tvrdé části, které se také mohou zaseknout ve váčcích a způsobit zánět. POZOR! Po vážnější divertikulitidě se už vůbec nedoporučuje tyto potraviny konzumovat. Vyhýbejme se kofeinu, protože podobně jako sycené nápoje dráždí střeva. Také alkohol konzumujme pouze mírně. Jeden (pohár, mírně) alkoholický nápoj přispívá k relaxaci střeva, co může příznivě působit na divertikuly.

Další opatření

Dále je nezbytné:

Dodržovat dostatečný příjem tekutin: vypijte denně alespoň 3-4 dl tekutin na každých 10 kg tělesné hmotnosti, tedy průměrně 6-8 pohárů vody, bylinkového čaje nebo nesycené minerální vody. Tekutina je účinná při zácpě, která je průvodním znakem divertikulitidy. Pokud se tlusté střevo vyprazdňuje pod velkým tlakem, svaly břišní stěny se nadměrně napínají, co může vést k nárůstu zatím malých divertikul.
Zajistit pravidelnost stolice: stolici nikdy nezadržujme – protože tento zlozvyk může vést k vzniku divertikul.
Pravidelný pohyb: k prevenci vzniku divertikul a k jejich léčbě patří i pravidelný pohyb. Lepší tonus svalů, co je důsledkem fyzické aktivity, se nevztahuje pouze na nohy a boky, ale i na břišní svaly a na hladké svaly střev. Výsledkem je častější vyprazdňování.
Nepoužívat projímadla a čípky: I když mají ze začátku vliv na zácpu, po nějaké době už nebudou účinné. Pokud nám život ztrpčuje zácpa, raději sáhněme po přírodních přípravcích, které pomohou odstranit zácpu a pomohou vyvolat vyprázdnění. Těmi jsou například: sušené švestky, švestková šťáva, kyselé zelí, šťáva ze zelí, olivový nebo lněný olej (tři lžíce denně před jídlem), lněná semínka, speciální léčivé čaje nebo směsi bylinek, jako například Slim Tea.
Nekouřit: kouření divertikulitidu zhoršuje.
Pravidelná detoxikace organismu: nejideálnější období na očistu je podzim, kdy máme k dispozici velké množství zeleniny a ovoce nebo na jaře, kdy je potřebné náš organismus odlehčit po „zimních prohřešcích” a regenerovat ho. Při každém „velkém úklidu“ ať je prvním krokem očista střeva a detoxikace.

Dobře vykonaná očista střeva:

šetrným způsobem podporuje přirozené vyprazdňovací procesy,
přináší uvolnění při zácpě a zlaté žíle,
zvyšuje pocit nasycení, zabraňuje konzumaci dalších potravin bohatých na energii, čím přispívá ke snížení hmotnosti,
chrání sliznici střev před podrážděním toxickými a rakovinnými látkami,
snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a rakoviny konečníku,
snižuje riziko vzniku divertikul a zánětu střeva.

Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/artiles/PMC5265196/
https://www.wikiskripta.eu/w/Divertikulární_nemoc_tlustého_střeva