Pokud máte zájem o naše produkty, navštivte naši oficiální slovenskou webovou stránku NATURALSWISS, kde si je můžete pohodlně a bezpečně objednat.

Poruchy funkce střev, syndrom dráždivého střeva (IBS)

Syndrom dráždivého tračníku (IBS), je obzvláště častým gastrointestinálním onemocněním na celém světě. Toto onemocnění se řadí mezi funkční porucha střev trávicího systému. Onemocnění tohoto druhu se vyznačují střevní funkcí, která se liší od normální, ale zpětně nelze vysledovat původ problému, včetně orgánových lézí. Přesná příčina vzniku a samotný mechanismus onemocnění nejsou známé. Podle různých teorií to může být narušená rovnováha střevní flóry, psychický stres, nervové poruchy, překonaná střevní infekce, střevní záněty, střevní syndrom nebo i jakákoliv přecitlivělost imunitního systému.

Význam IBS (lidově nazývané i dráždivé střevo) je také mimořádný, protože způsobuje chronické obtíže, které nepříjemně ovlivňují každodenní život postižených, co významně zhoršuje kvalitu jejich života. Tato funkcionální porucha trávicího systému produkuje mnoho nepříjemných příznaků, jejichž výsledkem jsou potíže postihující orgány trávicího systému.

VÝSKYT IBS, EPIDEMIOLOGICKÉ ÚDAJE

U dospělých je incidence výskytu v rozmezí přibližně 10 – 15%, s převahou výskytu v rozvinutějších průmyslových zemích. V zásadě vzniká 2 – 4x častěji u žen než u mužů. IBS je nejběžnější mezi osobami ve věkové kategorii 20 – 50 let; avšak není neobvyklý ani u starších pacientů, ale počet onemocnění souvisejících s jednotlivými orgány je u nich mnohem vyšší než výskyt IBS.

Klinický obraz

Příznaky onemocnění se pohybují v široké škále; spíše se objevují během dne a na večer se zmírní a ustupují, jejich intenzita se mění a obvykle se opět vrátí.
Příznaky se často objeví po jídle, zejména pokud ho příliš rychle zkonzumujeme a ve větším množství. Projevy a stupňování, nárůst potíží může často souviset s psychickou zatěží a stresovými situacemi.

PŘÍZNAKY IBS:

  • křečovité, pálivé, bodavé bolesti břicha, nekomfortní pocit, jejichž rozsah a lokalizace jsou různé, obvykle se po vyprázdnění stolice zmírňují,
  • neustálý pocit plnosti,
  • změny ve struktuře stolice a frekvenci vyprazdňování: průjem nebo zácpa, resp. střídavě obojí (nepravidelná stolice, bolesti břicha s nepravidelnou stolicí nebo střídavě),
  • nadýmání, hlasité slyšitelné zvuky střev, zvýšené pohyby střev, vzácně i pocit tlaku ve spodní části břicha,
  • nevolnost, zvracení,
  • další charakteristické příznaky mimo gastrointestinálního traktu: poruchy spánku, duševní onemocnění (např. deprese, úzkost), častá skleslost, poruchy koncentrace, bolesti hlavy, kloubů a svalů.


●    Podle konzistence stolice a frekvence vyprazdňování můžeme rozlišovat 4 poddruhy IBS:

  • IBS-D, při kterém převažuje průjem („D“ jako diarrhoea, latinsky průjem),
  • IBS-C, ve které dominuje zácpa („C“ jako constipatio, latinsky zácpa),
  • IBS-M, při kterém se střídají zácpa a průjem (‚M‘, akomixed, smíšené),
  • IBS-U, nespecifikovaná forma („U“ jako unspecified, nespecifikované).

DIAGNOSTIKA IBS

V souvislosti s IBS neexistuje jednoznačná možnost screeningu, diagnostického vyšetření, takže diagnóza se nejčastěji určuje tzv. „vylučovací“ metodou, tj. na základě vyloučení jiných onemocnění s podobnými příznaky, zejména orgánového původu.

IBS je v zásadě neškodné onemocnění, nesnižuje průměrnou délku života, ale s podobnými příznaky souvisí i mnoho dalších nemocí, které mohou vyústit do vážnějších a nebezpečnějších komplikací, jejichž vyloučení je proto mimořádně důležité.

Onemocnění, důležité pro diferenciální diagnostiku, vykazující podobné příznaky jako IBS:

  • zánětlivé onemocnění střev (IBD: inflammatory bowel disease): Crohnova choroba, ulcerózní kolitida * zkratky pro tyto dvě nemoci (IBS a IBD) si lze snadno splést, zaměnit, je však důležité vědět, že navzdory podobnosti jde o dvě zcela odlišná onemocnění
  • rakovina tlustého střeva,
  • potravinová intolerance,
  • citlivost na lepek (celiakie),
  • infekce.


Jaké testy může pacient během vyšetření očekávat?

  • důkladná anamnéza a zaznamenání všech stížností,
  • fyzické vyšetření,
  • odběr krve,
  • vyšetření stolice,
  • testy na potravinovou intoleranci,
  • ultrazvuk břišní dutiny, v některých případech CT břicha,
  • endoskopické vyšetření: kolonoskopie (zrcadlové vyšetření tlustého střeva),
  • psychologické, psychiatrické vyšetření.


Ve všech případech nařídí ošetřující lékař potřebná vyšetření až po osobní konzultaci na základě individuálního posouzení.

Při stanovení diagnózy je při zvažování provedených testů třeba zohlednit zejména určité příznaky, které mohou dokonce naznačovat další závažná onemocnění – tyto se nazývají „poplašné nebo varovné příznaky“. V případě jejich přítomnosti jsou potřeba v každém případě podrobnější vyšetření.

Mezi další alarmující příznaky, které mohou naznačovat vážnější onemocnění, patří:

  • pokud potíže začnou ve věku nad 50 let (v tomto věku by bylo v případě měnících se zvyků vyprazdňování a tvaru, konzistence stolice třeba myslet na maligní karcinom tlustého střeva na pozadí!),
  • zánětlivé onemocnění střev, zhoubná rakovina tlustého střeva, které se v rodině vyskytují,
  • krev ve stolicistolice plná slizu,
  • častý průjem v nočních hodinách,
  • stupňující se bolesti břicha,
  • anémie,
  • výrazné hubnutí.

MOŽNOSTI LÉČBY IBS

V současné době ještě není k dispozici vysloveně cílená příčinná terapie; léčba pomáhá spíše zmírnit příznaky a potíže.

Část komplexní symptomatické léčby představuje vytvoření správného jídelníčku a výživy, lékovou terapii a psychickou podporu, v některých případech psychoterapii a psychiatrickou péči.

Strava, stravovací návyky:

  • neexistuje speciální dieta v případě IBS, doporučuje se však strava s vysokým obsahem vlákniny a dostatečný příjem tekutin,
  • v zásadě je třeba se vyhýbat potravinám, které způsobují zvýšenou tvorbu střevních plynů, pikantním a mimořádně kořeněným jídlům,
  • doporučuje se vyhnout nadměrné konzumaci alkoholu a kávy,
  • doporučuje se několikanásobně menší porce jídla,
  • důležitou pomůckou může být vedení stravovacího deníku a sebekontrola, protože je mimořádně specifické, u koho a jaké příznaky vyvolává zkonzumovaná strava,
  • po stanovení diagnózy IBS je vhodné konzultovat s dietetikem.


Léky:

  • spasmolytika na bolest břicha, analgetika proti bolesti,
  • projímadla na zácpu,
  • při průjmu jídla na zachycení průjmu,
  • probiotika,
  • přípravky na obnovu funkce sliznic,
  • přípravky na vázání střevních plynů a proti nadýmání, tvorbě střevních plynů,
  • léčivé rostliny, byliny: heřmánek, fenykl, anýz, máta peprná,
  • v některých případech může léčba souvisejících duševních stavů (např. deprese) pomoci i při léčbě symptomů IBS.


Duševní léčba:

  • relaxační cvičení,
  • psychoterapie,
  • podle možnosti snížit stres,
  • pravidelné cvičení má dobrý vliv na duševní zdraví,
  • v některých případech psychiatrická péče, léčba přidružených onemocnění.

 

Komplexní léčba je vždy individualizovaná odborníkem. V ideálním případě bude spolupracovat na zlepšení stížností pacienta jeden tým, který může tvořit kromě gastroenterologa i dietetik, psycholog nebo psychiatr. Užívání léků se z dlouhodobého hlediska nedoporučuje; pokud je to možné, měl by se upřednostňovat zdravý životní styl, výživa, duševní léčba

SHRNUTÍ, „TAKE HOME MESSAGE“

IBS je běžné funkční onemocnění gastrointestinálního traktu (gastrointestinální dysfunkce IBS, dysfunkce spojená s chronickými problémy). Je to neškodný stav, ale jeho příznaky jsou mimořádně nepříjemné a zhoršují kvalitu života postižených pacientů. Jeho diagnóza se většinou stanoví až po vyloučení jiných onemocnění s podobnými příznaky, neexistuje žádné speciální jednoznačné patologické vyšetření zaměřené vysloveně na toto onemocnění. Je nesmírně důležité věnovat pozornost tzv. „alarmujícím příznakům“, aby diagnóza IBS nepokrývala nějaké vážnější nemoci – a to i tehdy, když už je přítomná poměrně delší dobu! Existují komplexní možnosti léčby příznaků, které jsou vždy stanoveny individuálně u každého pacienta. Lékovou terapii je vhodné aplikovat pouze krátce, příležitostně, doporučuje se raději dbát na stravu a životní styl, konzultovat s dietologem a vést si deník o vývinu příznaků. Pro postižené pacienty je nezbytná pravidelná prohlídka u odborného lékaře.

Zdroje:
Rebecca M Lovell , Alexander C Ford: Global prevalence of and risk factors for irritable bowel syndrome: a meta-analysis (2012)
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22426087/
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/irritable-bowel-syndrome/symptoms-causes/syc-20360016
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9116469/ 

Zdroj obrázků:
https://aanmc.org/featured-articles/naturopathic-approaches-to-ibs/
https://examine.com/nerd/article/interesting-bacterial-solution-for-irritable-bowel-syndrome/