Probiotika na posílení imunity. Předcházejme infekcím!

Co jsou probiotika? Pokud je užíváme v rámci léčby, jedná se o jeden z nejlepších způsobů zachování zdraví. V případě některých probiotik se prokázalo, že podporují produkci přirozených protilátek v organismu. Mohou zvýšit aktivitu imunobuněk, jako jsou například buňky produkující IgA, T-lymfocyty nebo přirozené zabíječské buňky.

Jsou probiotika dobrá na onemocnění? Výsledky výzkumů ukázaly, že probiotikum ve skutečnosti zlepšuje imuno-reakci organismu a jeho pravidelné užívání může snížit riziko nachlazení a virových infekcí. V případě nachlazení mohou zmírnit vážnost příznaků a mohou zkrátit dobu jejich trvání. Probiotika dbají o ochranu našeho organismu, a kromě toho mají celou řadu příznivých účinků na naše zdraví.

Střevní flóra a imunitní systém

Neustále slyšíme o důležitosti doplnění vitaminů v zájmu zachování silného imunitního systému. To je nepochybně pravda, ale nezapomínejme ani na to, že střevní flóra také ve značné míře ovlivňuje fungování imunitního systému, protože významná část imunobuněk, přibližně 70 procent, se nachází v tlustém střevě. Nejdůležitějšími složkami střevní flóry jsou prospěšné bakterie, známé jako probiotické bakterie, jejichž nízký počet může vést k oslabení imunity. Tyto živé mikroorganismy, podobně jako imunobuňky, žijí v tlustém střevě a syntetizují kyselinu máselnou, která chrání střevní sliznici. Jsou schopny produkcí přírodních antibiotik, reps. jiných protizánětlivých sloučenin, bránit přemnožení škodlivých patogenů produkujících toxiny v trávicím traktu, které oslabují imunitní systém.

Jak se dostanou do našeho organismu?

Střevní flóra se začíná tvořit už při narození, přesněji řečeno, tehdy se dostávají z organismu matky do střevního systému dítěte prospěšné bakterie (zejména laktobacily), které se začínají rozmnožovat v tlustém střevě. K tomuto procesu také přispívá kojení. Pokud dítě přijde na svět císařským řezem nebo je přikrmováno umělou výživou, jeho střevní flóra se tvoří až později, co může mít za následek oslabení imunitního systému, který se zatím ještě vytváří. Bez probiotických bakterií bychom nemohli existovat, protože jsou důležitou součástí našeho života.

Lidé o existenci těchto bakterií dlouho ani netušili, střevní bakterie se dostaly do pozornosti až v 20. století, díky výzkumům laureáta Nobelovy ceny Ilji Mečnikova. Napsal také knihu na dané téma s názvem „Prodloužení života”, ve které se domnívá, že díky dobrým bakteriím bychom mohli žít déle a lépe. Vědecké poznání vědce však přišlo v nesprávné době, protože právě tehdy byly objeveny bakterie, jako patogeny. Kvůli příznivým účinkům antibiotik na tuto myšlenku zanevřeli a věřili, že čím méně bakterií se nachází v organismu, tím lépe. Nakonec se otázka dostala opět do popředí v souvislosti s dětmi. Děti, které nebyly vyživovány mateřským mlékem, trpěly častými průjmy. Bylo zjištěno, že je to způsobeno nedostatkem prospěšných střevních bakterií, které jinak žijí i na prsní bradavce matky. Ve střevech kojených dětí, se ve velkém množství nacházejí laktobacily a bifidobakterie, které byly poprvé podány ve formě doplňků výživy dětem, které nebyly kojeny.

Nedostatečný počet probiotických bakterií je zdrojem mnoha onemocnění, včetně infekčních. Laktobacily vs probiotika. Spolehlivá studie prokázala, že osoby, které konzumovaly 12 týdnů probiotické nápoje s vysokým obsahem Lactobacillus paracasei, Lactobacillus casei nebo Lactobacillus fermentum, měly celkově méně příznaků infekcí horních cest dýchacích a příznaků podobných chřipce, než osoby v placebo skupině. Buněčné stěny probiotik užívaných perorálně mají imunomodulační účinky. Po podání orálně probiotické bakterie interagují se střevními epitelovými buňkami (IEC) prostřednictvím různých receptorů a indukují produkci různých cytokinů nebo chemokinů nebo aktivují T buňky.

Co se stane, pokud je v organismu málo probiotik? Pokud se vlivem medikamentózní léčby, nesprávného stravování a mnoha dalších faktorů, vytvoří nerovnováha, tedy bude příliš mnoho špatných bakterií a příliš málo dobrých bakterií v organismu, může to mít negativní následky. Tento stav může způsobit časté infekce, problémy trávicího systému, alergie, problémy s duševním zdravím, obezitu a další. Probiotika ve stravě by tedy měla být samozřejmostí.

Regulují imuno-reakci organismu

Jednou z funkcí imunitního systému je chránit nás před škodlivými bakteriemi. K tomuto úsilí přispívají mnoha způsoby i prospěšné mikroorganismy, které dostaly jméno probiotika. Probiotické bakterie mohou ovlivnit činnost vlastních imunobuněk a potlačit zánět. Probiotika upravují složení střevní flóry tak, že udržují její rovnováhu a zabraňují růstu patogenních mikroorganismů ve střevě.

Regulací imuno-reakce organismu se prokázala jejich prospěšnost v případě mnoha onemocnění. Laktobacily a bifidobakterie jsou nejběžnější probiotika, která disponují důležitými vlastnostmi na ochranu zdraví, mimo jiné upravují složení střevní flóry. Mikrobiální složení střevního systému je mimořádně důležité z pohledu vývoje imunitního systému, ale také hraje roli v tom, jak účinně bude fungovat i v budoucnu. Mezi potenciálními zdravotními výhodami bakterií kyseliny mléčné figuruje i ochrana před střevními infekcemi.

Výzkumy se zaměřily především na střevní epitelové buňky (IEC), které jsou nezbytné na koordinaci správné imuno-reakce sliznice a na fungování makrofágů. Probiotické bakterie a jejich buněčné stěny byly schopny stimulovat střevní epitelové buňky (IEC), které jsou fyzickou bariérou proti infekcím a zabíjejí škodlivé mikroby a buňky.

Probiotické bakterie zlepšily funkci makrofágů (bílé krvinky, které požírají škodlivé látky v organismu) jako i zvýšily počet buněk produkujících imunoglobulin A (IgA) ve střevech. Tyto výsledky poukazují na to, že probiotické bakterie a jejich buněčné stěny vykazují důležitý imunoregulační účinek na střevní epitelové buňky bez toho, aby změnily dynamickou stálost (homeostáza) vnitřního prostředí, přičemž zvyšují počet buněk produkujících IgA + a vrozených imunitních buněk zejména od střev vzdálené sleziny a pobřišnice. To vše poukazuje na to, že buněčné stěny pocházející z probiotických bakterií hrají důležitou roli při stimulaci klíčových buněk, jako jsou IEC a makrofágy a při zlepšování funkce imunitního systému a mohou se k tomuto účelu použít jako orální pomocné látky.

Které jsou nejúčinnější probiotické kmeny?

Která jsou nejúčinnější probiotika? Nejběžněji používané kmeny v různých výzkumech jsou Bifidobacterium longum, Bifidobacterium breve, Bifidobacterium infantis, Lactobacillus helveticus a Lactobacillus rhamnosus. Zdá se, že probiotika účinně léčí všeobecnou úzkost, jako i úzkost vyplývající z jiných příčin.

Podle mnoha studií je použití probiotik spojeno se sníženým rizikem průjmu spojeného s antibiotiky a může snížit riziko cestovatelského průjmu o 8 procent. Kombinace probiotika a antibiotika se zdá být stále víc účinná. Účinnost se mění podle typu a dávky aplikovaného probiotika. Kmeny, jako je například Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus casei a kvasinky Saccharomyces boulardii, je možné použít v případě stavů, jako je průjem. Pokud užíváme antibiotika a probiotika uděláme správnou věc pro zdraví.

Jaký je nejlepší způsob doplnění?

Probiotika v potravinách. Existuje několik způsobů, jak je nahradit. Nejzřetelnějším způsobem je, pokud zajistíme přísun nejdůležitějších probiotických kmenů například konzumací fermentovaných potravin, jako jsou mléčné výrobky a kyselé, nakládané pochutiny. Ty obsahují stejně lactobacillus i bifidus bakterie. Mnohem jednodušší je například zvolit si některé doplňky výživy. Ty obsahují ve velkém množství různé probiotické kmeny. V zájmu toho, aby se mohly uplatnit, jsou zapotřebí také prebiotika. Ale co to vlastně je? Mluvíme o svébytných rostlinných vlákninách, které slouží jako živina pro prospěšné střevní bakterie a zajišťují, aby se ve velké míře množily v tlustém střevě a aby tam vyvíjely své účinky na ochranu zdraví. Inulin a beta-glukan jsou vynikající prebiotika a lze je získat i konzumací banánů, artyčok, ořechů nebo dokonce i pampelišky. Prebiotika a probiotika prostě patří k sobě.

Začíná být rozšířena i transplantace stolice, kdy se střevní bakterie zdravého člověka přenesou do střev pacientů. Samozřejmě, exkrementy se před zákrokem očistí.

Jaká probiotika jsou nejlepší?

Kvalitní probiotika by měla obsahovat nejméně 10 miliard probiotických bakterií a nejméně 10 bakteriálních kmenů. Je důležité, aby to byla kapsle s postupným uvolňováním a byla odolná vůči žaludeční šťávě. Swiss Probiotix Max® obsahuje 12 pečlivě vybraných probiotických kmenů, v kapslích odolných vůči žaludeční šťávě, s 25 miliardami prospěšných bakterií v jedné kapsli, zatímco Swiss Prebiotix Ultra je vynikajícím zdrojem 4 plnohodnotných oligosacharidů. Nejideálnějším řešením je užívat přípravek, jako je symbiotikum, (probiotika a prebiotika), které kromě probiotických kmenů obsahuje prebiotika, tedy jde o kombinaci obou potřebných složek. Nejlepší probiotika jsou přírodní (přírodní probiotika – z přírodních zdrojů).

Dodávají probiotika energii?

Výzkumy dokazují, že od regulace hladiny krevního cukru, až po snížení zánětů, probiotické střevní bakterie pozitivně ovlivňují zdraví v mnoha směrech. Užívání probiotických doplňků v době těhotenství a po něm poskytuje více energie zdravému střevnímu systému.

Kdy je třeba probiotikum užít?

Na otázku kdy užívat probiotika lze odpovědět jednoduše. Takže jak užívat probiotika? Doporučuje se užít 15-30 minut před jídlem. Tehdy je největší pravděpodobnost, že nezůstanou v žaludku dohromady s jídlem, zatímco se posouvají směrem do střevního systému, kde následně provádějí svou roli nejefektivněji.

Za jakou dobu vyvinou probiotika své účinky? Měla by se užívat pravidelně, po dobu nejméně 4 týdnů, jinak prospěšných mikrobů nebude tak velké množství, aby se vyvinul dostatečný účinek. Stejně existují i ​​probiotika pro děti.(tzv. cumlací probiotika). Nápomocná mohou být stejně tak i probiotika pro ženy.

Jaké může mít užívání probiotik vedlejší účinky?

Vedlejší účinky probiotik. Probiotika jsou pro většinu osob bezpečná, mohou se však vyskytnout i vedlejší účinky. Mezi nejčastější vedlejší účinky lze zařadit přechodnou tvorbu plynů, nadýmání, zácpu a pocit žízně. Některé osoby mohou ojediněle špatně reagovat na složky používané v probiotických doplňcích nebo na složky v probiotických potravinách. Při prvním použití probiotik se u některých osob mohou vyskytnout mírné trávicí těžkosti, jako je produkce plynu, nadýmání nebo průjem následkem změn ve střevní flóře, kde bakterie produkují více plynu než obvykle. Tyto vedlejší účinky však zmizí během několika dnů nebo týdnů. Stejně působí probiotika na žaludek.

Pokud si nejste jistí, který přípravek se vyplatí užívat, měli byste se poradit se svým lékařem nebo lékárníkem!

Kdo by neměl užívat probiotika?

Zatímco je užívání probiotik všeobecně bezpečné, podle výsledků průzkumu z roku 2017 se zjistilo, že dospělí a děti se závažným onemocněním nebo poruchou imunitního systému by se měli vyhýbat používání probiotik. U některých pacientů s tímto onemocněním existuje možnost bakteriální nebo plísňové infekce jako následek aplikace probiotik.

Téma probiotik je v poslední době velmi oblíbené. Mnozí se tímto tématem začínají zabývat a uvědomovat si jejich důležitost. Odpovědi na různé otázky je možné vyhledat i na internetu. Často hledané výrazy na uvedené téma jsou i následující: probiotika pro kojence, Aktivní probiotika, Kefír probiotika, probiotika nejlepší, probiotika pro miminka, probiotika pro novorozence, vaginální probiotika, probiotika v těhotenství, probiotika při dráždivém tračníku, probiotika do pochvy, swiss probiotika a mnohé další.

Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30673668
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4006993
https://www.scientificamerican.com/article/are-probiotics-safe-for-your-immune-system/
http://morningstarfhc.com/probiotics-can-help-immune-system/
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022030295767844
https://www.healthline.com/nutrition/8-health-benefits-of-probiotics
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5995450/pdf/main.pdf
Giulia Enders: Taktně o trávicím traktu